Historie

Roku 1904 zakládá Jan Svozil, profesor prostějovské reálky spolu se skupinou českých studentů Sportovní Kroužek, který se stane v následujícím století nejslavnějším sportovním oddílem Prostějova v Československu i Evropě. V té době se tak Prostějov stává jedním z několika mála měst Českých zemí kde existuje footballový oddíl /ze současných prvoligových klubů je například starší pouze dvojice pražských "eS" a fotbalový klub v Mladé Boleslavi!!!/. Za první hrací plochu sloužila zahrada městského chudobince a sirotčince Za Tetínem.

O rok později roku 1905 si "kopálisti", jak se jim tehdy říkalo, upravují za hřiště část tzv. Vojenské louky, poblíž silnice na Bedihošť. Zde je odehráno množství utkání, za soupeře je např. místní německý spolek Prossnitzer Fussball Club /který ale brzy zaniká/ a dále například mužstva z Kroměříže, Olomouce, Přerova, nebo Brna. V roce 1913, dochází ke konsolidaci SK Prostějov a v jeho rámci vzniká několik sportovních úseků, které budou prostějovský sport reprezentovat po další půlstoletí /mimo jiné lední hokej ? dnešní Jestřábi Prostějov/.

V těchto letech je také SK Prostějov /dále jen SKP/ vykázán ze svého hřiště vojenskou správou a vzniká nové fotbalové hřiště na dnešní Vrahovické ulici, neboli U Sladovny /podle blízkého areálu Rolnických sladoven/. Výstavbu platí SK Prostějov ze svých zdrojů. Období let 1912-1914 je pro SKP velice úspěšné. A mužstvo hraje Mistrovství Moravy a zve si soupeře i z Prahy, nebo Vídně. Roku 1917, však přerušuje činnost, hřiště je za válečných let vlivem potravinové krize dokonce rozoráno a osázeno bramborami. Již nikdy není obnoveno... V období konce rakousko-uherské monarchie odehrál SKP, obnovující svou činnost několik utkání na nově vybudované sportovní ploše "Městského hřiště u Hloučele", zhruba v místech pozdějšího stadionu na Sportovní ulici. Po vzniku republiky si Klub již podruhé /jsme v roce 1919!/ ze svých zdrojů opět staví nové hřiště, které se stane svědkem dalších úspěchů prostějovské kopané.

Na stadionu Za Kollárovou ulicí /během jeho výstavby se klub musel spokojit se škvárovým hřištěm v areálu Jezdeckých kasáren/ se klub ustálí na celých deset let. A toto hřiště se stane svědkem růstu prostějovské kopané do republikových měřítek. Do Prostějova si jezdí pro porážky teamy Brna, Bratislavy i některé pražské oddíly. Ze zahraničních týmů potom odcházejí poraženi jugoslávský Beogradski SK, rakouská a maďarská mužstva a také zájezdy do Francie a Norska končí velkým úspěchem. A roku 1928 se za výpravy několika set /!!!/ prostějovských fan´s stává SK Prostějov na Kladně republikovým amatérským mistrem! I přes tento úspěch město vyvlastňuje jeho pozemky a na místě jeho stadionu staví dnešní náměstí Spojenců. SK Prostějov si buduje za své finance nový stadion Za Kosteleckou ulicí.

I tyto okolnosti vedou prostějovský SK k rozhodnutí k přestupu na profesionální bázi a team SKP se přihlašuje v sezóně 1932/33 do druhé profesionální ligy, kterou v následující sezóně vyhrává a stává se tak poprvé v historii Prostějova prvoligovým! Úspěchy ale stále nekončí, protože hned v premiérovém ročníku I. Profesionální Československé ligy se SKP umísťuje na překvapivém 6. místě a později v letech 1936 a 1937 dokonce na senzačním 3. místě za pražskou Spartou a Slávií. To již jsou z prostějovských zápasů přenášeny přímým přenosem rozhlasové ligové přenosy a Prostějov se stává černým koněm ligy.

Přední týmy československé ligy získávají právo na účast v tehdy nejprestižnější evropské klubové soutěži Mitropa Cup-u. Tam se deleguje svým umístěním i SKP a hned v prvním kole vyřazuje překvapivě rakouského mistra Admiru Wien /za účasti tisícovky Prostějovanů, kteří do Vídně cestují speciálním vlakem!/. Senzační vídeňské vítězství 0:4 nezvrátí ani domácí prohra 3:2 a Prostějov vypadává až po smolném dvojutkání s budapeštským Újpest. I další ligovou sezonu končí SKP třetí a opět hraje "Evropu" tentokrát ale vypadává již v kole prvním se švýcarským Grasshoppers Zurich. Navíc oddíl cestuje k zahraničním turnajům: Jugoslávie, Malta, Litva, Lotyšsko.

Poté však nastává výkonostní propad a SKP sestupuje v sezóně 1937/38 do druhé ligy. Posilněný SK Prostějov ale nehodlá v této soutěži zůstat dlouhodobě a po roce se stává opět prvoligovým. Do protektorátní Česko-moravské ligy tak nastupuje opět sebevědomý Prostějov a špičkovým fotbalem opět plní prostějovské ochozy. V sezóně 1941/42 se SK Prostějov umísťuje na druhém místě ligové tabulky za Slávií Praha /!/ a dostává se do finále národního poháru, kdy těsně v Olomouci prohrává s místním SK Olomouc ASO. Následuje další sestup a následný návrat do ligy, která se s koncem II. Světové války přejmenovává na Státní ligu.

Sezóna 1945/46 je pro Prostějov poslední "ligovou", team SKP je v duchu únorového převratu 1948 přejmenován na Sokol II. Prostějov a následně na ČSSZ a Tatran. Roku 1951 se s týmem Brna měří v kvalifikaci o postup do ligové soutěže... neúspěšně. Roku 1960 se oddíl přejmenovává na TJ Železárny Prostějov a u tohoto názvu zůstane po dalších třicet let. Klub se pohybuje na rozmezí čtvrté až druhé nejvyšší ligy a objevuje pro český fotbal taková jména jako je Karel Bruckner, Ivo Viktor, nebo Rostislav Václavíček. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se klub jen smolně nestává postupujícím do II. Národní fotbalové ligy /třetí nejvyšší soutěž/ a nastává úpadek, který se zastavuje až spojením s brněnským LeRKem. Ten se slučuje roku 1995 s prostějovským SK Prostějov fotbal /jak zněl nástupnický název, navrátivší se k původnímu názvu/ a vzniká tak SK LeRK Prostějov.

Tento oddíl působí ve druhé fotbalové lize ČR až do sezóny 2002/03, kdy sestupuje /z důvodů nevyhovujícího stadionu, na který město odmítá přispět/ po slavné záchranářské jarní jízdě oslavené takřka třemi tisíci diváků na posledním zápase s týmem Chomutova. Dále již následuje propad MSFL, divizí až do krajského přeboru, kde dochází po sezóně 2006/07 /již pod názvem 1. SK Prostějov/ k zániku mužského A teamu.
V roce 2010 je obnovena činnost A mužstva, které hned v sezóně 2010/11 vyhrává IV. třídu OFS Prostějovska a v sezóně 2011/12 tedy působí ve III. třídě OFS. Domácí zápasy však musí stále hrát v Mostkovicích a později krátce v Kostelci na Hané. I ve druhé sezóně od znovuobnovení mužského týmu SK Prostějov vítězí a pro sezónu 2012/2013 je účastníkem Okresního přeboru Prostějovska. I tuto soutěž SKP vyhrává a pro sezónu 2013/2014 by měl být účastníkem I. B třídy KFS Olomouc. Poslední dva roky, provází ale SK Prostějov nesnáze. Nové vedení, které je seskládáno narychlo v roce 2011, tak aby vyhovovalo např. vedení města se o chod klubu přiliš nestará. V červnu 2013, toto vedení původní mužstvo SK Prostějov, i přes snahu hráčů, trenéra a dalších osob ruší...

V roce 2011 nové vedení získalo práva na divizní soutěž, ve které nastupovalo mužstvo složené napůl z odchovanců a z části z přespolních ex-ligových hráčů. V první sezóně používalo název 1. FK. Po postupu působí toto mužstvo již pod názvem 1. SK v MSFL. Místo tradičního místa areálu na Sportovní hraje domácí utkání na zrekonstruovaném hřišti Za Místním nádražím (původně hřiště vybudoval a využíval zaniklý klub SK Slavoj, následně SK Rolný - později pod názvem TJ OP). V MSFL se tým pohybuje na samotné špici tabulky - např. v sezóně 2014/15 vybojovalo mužstvo 3 místo.

O rok později SK Prostějov v MSFL vítězí a v sezóně 2016/17 je tak klub po 13-ti letech opět účastníkem druhé fotbalové ligy.